Něco málo o hře

Mnoho povyku pro nic je divadelní hra z 16. století od nikoho jiného než samotného Williama Shakespeara. Je to hra z italského prostředí, které Shakespeare považoval za velmi inspirativní a vhodné pro umístění děje svých komedií. Náš divadelní soubor hraje nepatrně upravenou verzi, ve které bylo smazáno několik nevýznamných postaviček. Hlavní děj a jeho myšlenka však zůstávají nepozměněny. Hlavní hrdinové prožívají svoje lásky i nenávisti – a dojde i na souboje s kordy, živý zpěv a tanec.

Děj

Don Pedro, princ aragonský, se se svým plukem vrací z vyhrané války. Válčil – vítězně – s nevlastním bratrem Donem Juanem o dědictví. Don Pedro však bratrovi odpustil a veze ho s sebou domů. Kromě něj má ve svém pluku ještě mladého florenťana Claudia a padovského záletníka Benedika. Tito čtyři dorazí na panství, kde je uvítá messinský vladař otec Leonato. Claudio vzplane láskou k jeho dceře Hero, zatímco Benedik se hádá a špičkuje s její sestřenicí Beatricií, se kterou zažil jakousi drobnou milostnou historii.

Je připravena veselice v maskách na kterou osobně dohlíží strážníci Virgil a Dagobert, protože jsou v celém kraji „nejprosíravější“ a nejstupidnější a navíc poznají lháře. Na bále Don Pedro získá v masce pro Claudia srdce slečny Hery a ta se s Claudiem zasnoubí. Mezitím si Don Pedro, Claudio a Leonato usmyslí, že vymyslí lest na Benedika a Beatrici, aby se do sebe zamilovali. Totiž že před každým z nich budou jeden druhému sdílet informaci, jak moc ho nebo ji ten druhý miluje. Léčka zabere a Benedik s Beatricií se začnou mít rádi. Do hry však přichází Don Juan, který nenávidí svého bratra a chce se pomstít. Rozhodne se, že zhatí svatbu Claudia a Hery tím, že nechá samotného Claudia nahlédnout do okna pokoje slečny Hery. A to ve chvíli, kdy zde uvidí milence. V pokoji je ovšem ve skutečnosti pouze Don Juan se služkou slečny Hery Uršulou v přestrojení. Zdrcený Claudio utíká pryč.

Nastává svatba Claudia a Hery. Když však Claudio má říct ano, odmítne Heru a vynadá Leonatovi že mu předává špinavou a záletnou děvu. Hera omdlí a Claudio s Donem Pedrem odcházejí. Leonato však uvěří své dceři že to není pravda a vymyslí na Claudia lest. Leonato a Benedik budou předstírat, že Claudio Heru opravdu zabil a že za její smrt nyní musí pykat, a tak připravují pohřeb. Když Benedik poblázněný láskou k Beatrici vyzve na souboj Claudia a řekne mu, že Heru zabil, ten mu nevěří . Později je však přesvědčen a začne se kát. Mezitím strážníci Virgil a Dagobert zajmou lstivého Dona Juana a vyslýchají ho. Ten se ke lsti přizná. Když se to dozví Claudio a Don Pedro, Claudio je na dně, vždyť zabil nevinnou dívku. A tak souhlasí s Leonatovou nabídkou, že si musí vzít jakousi jeho neteř.

Přichází druhá svatba a smutný Claudio říká ano. Náhle však zjišťuje, že pod závojem byla celou dobu Hero. Oba manželé šťastně odcházejí. Benedik a Beatricie si slibují že pokud na sebe navzájem násilně do roka a do dne v jedné domácnosti ruku nevztáhnou, že se tu za rok vezmou. Posléze nám na jevišti zbývá už jen Don Pedro, který prstenem vyjádří lásku … komu? To neprozradíme. A nepovíme vám ani to, jak vlastně dopadl zlobou prolezlý Don Juan. Přijďte k nám do divadla…konec bude stát za to…

Obsazení

DON PEDRO, princ aragonský – David Morozovič
DON JUAN, jeho nevlastní bratr – Karel Veidenthaler
CLAUDIO, mladý Florenťan – Tomáš Merta
BENEDIK, padovský záletník – Jeroným Říha

OTEC LEONATO, messinský vladař – Jakub Veselý
HERA, leonatova dcera – Nicola Dvořáková
BEATRICIE, leonatova neteř – Jasmine Hassanová
URŠULA, heřina služka – Alžběta Nevická

VIRGIL, kapitán stráží – Jakub Voříšek
DAGOBERT, druhý strážník – Jakub Doležal

Galerie