
Něco málo o hře
Nejslavnější Shakespearovo drama pojednávající o smutném příběhu bloumajícího dánského prince Hamleta se poprvé hrálo v roce 1602 v anglickém Globe. Pojednává o dánském princi Hamletovi, který zjistí, že jeho nebožtík otec byl zavražděn vlastním bratrem, který poté mocichtivě uchvátil dánský trůn. Hamlet následně zosnuje pomstichtivý plán, který ale jemu samotnému příliš nevyjde, a tak nakonec není mrtvý pouze minulý král Hamlet, otec Hamleta, ale také valná většina postav, se kterými se ve hře můžeme potkat. Shakespearovo vrcholné dílo je plno nevyřčených a nezodpovězených otázek až může často působit velmi mystickým dojmem. Právě ono mystično celé hry je důvod, proč je tato čtyři století stará hra velmi oblíbená i v dnešní době. Dovolili jsme si příběh zpracovat velmi kontroverzním způsobem, ve kterém se snažíme pokornému divákovi naznačit, jak komplikované toto drama je. Naším cílem bylo zdůraznit jisté důležité motivy, které v běžných inscenacích nejsou tolik výrazné. Hlavní myšlenku jsme ale zachovali – Pomsta je oboustranná čepel nosící pouze smrt. Celé drama vychází ze starého dánského mýtu o princi Amlethovi, který údajně ale svého strýce přelstil a trůn uchvátil ve svůj prospěch.
Děj
Nalézáme se na dánském hradě Elsinoru, kde nedávno z neznámých důvodů zemřel silný a úspěšný král Hamlet. Na dánský trůn usedl jeho bratr Claudius, který si také vzal za ženu jeho bývalou manželku Getrudu. Hamlet, syn krále Hamleta, hluboce truchlí za svého zesnulého otce a jakoby jediný si všímá, jak rychle pohřeb vystřídala svatba. Chce se vzdálit z Dánska, avšak na příkaz své matky Getrudy zůstává. Na studijní cesty do Francie místo něj odjíždí Laertes, syn králova rádce Polonia.
Zatímco Hamleta zužuje zármutek, na hradbách dánského hradu Elsinoru mají stráž Will (jakési zpodobnění Williama Shakespera) a Hamletův přítel Horacio. Zničeho nic se jim zjeví Duch mrtvého krále Hamleta, který si je ale pouze smutně zmeří pohledem a mizí s příchodem slunce. Will s Horaciem se rozhodnou, že o této kuriózní věci musí povědět princi Hamletovi. Jakmile Hamlet slyší, že uviděli jeho mrtvého otce, nemůže věřit vlastním uším a příští noc stráží spolu s nimi domnívaje se, že „si z něho tropí žerty“. Opak je ale pravdou. Duch se opět zjeví a vyjeví Hamletovi krutou pravdu, a to sice, že uchvatitel trůnu Cladius, jeho vlastní bratr, zabil jej za pomocí jedu v královských zahradách. Hamlet je tímto zjištěním naprosto zaskočen a než stihne něco říct, Duch již musí odejít do sužující pomsmrté říše, ve které nemůže nalézt mír, jelikož jeho vrah je stále naživu (nedořešené záležitosti na Zemi). Než odejte poprosí svého syna Hamleta, aby se pomstil. Hamlet ovšem jako správný křesťan nemůže věřit ďábelským znamením. Rozhodne se proto, že než vymyslí, jak si Duchova slova ověřit, bude předstírat, že zešílel, aby bratrovrah Claudius nezjistil, že ví o jeho nestoudném činu.
Claudius, jeho matka Getruda a rádce Polonius jsou jeho novou proměnou naprosto zaskočeni. Polonius hledá půvo tohoto zešílení v lásce, a proto se králi svěřuje o velmi důvěrném vztahu, kterými mezi sebou mají Hamlet a jeho dcera Ofélie. Král je touto myšlenkou zaujat, a proto spolu s Poloniem zosnují plán, jak si tuto informaci ověřit. Ofélii nastraží do královských zahrad, kde Hamlet často tráví dlouhé chvíle a kde také jakoby náhodou potká svoji „tajemnou milenku“. Král s Polonie pak vyslechnou celý jejich rozhovor. Hamlet ovšem jako kdyby tušil jejich lest, snaží se je svést z jeho stopy, a proto nejenom, že před příchodem pronáší svůj slavný monolog „Být či nebýt“, ale také se následně k Ofélii chová nanejvýš hrubě a nabádá ji ke vstupu do kláštera. Král s Poloniem jsou touto jeho reakcí nanejvýš zmatení. Hamlet ovšem k Ofélii nadále chová hluboké city.
Hamletova šance k ověření Duchových slov se naskytne s příjezdem kočovných herců. Hamlet je požádá, aby sehráli známou hru „Vraždu krále Gonzara“, která se neobyčejně podobá vraždě, které se podle Ducha mrtvého krále dopustil Claudius. Díky tomu, že Hamlet projeví chvilku duchaplnosti, se na představení jde podívat nejenom král s královnou, ale také Polonius se svoji dcerou Ofélií. Po shlédnutí hry Gertruda omdlévá a Claudius v rozhořčení odchází. Hamlet si tak ověřuje krutou pravdu, a to sice, že jeho strýc zabil jeho otce. Gertruda se rychle vzpamatovává a vyzve Hamleta, jestli by si nemohli pohovořit osamotě v jejích komnatách. Polonius poté svolí k odposlechu tohoto rozhovoru, který následně převypráví králi.
Hamlet se dostaví do komnat své matky. Gertruda se na něj zlobí za naplánování tak úděsné hry, která byla zjevně alegorická. Nicméně Hamlet obrací list a snaží se z matky vymámit pravdu ohledně smrti svého otce. Getruda je jeho chování natolik vyděšená, že začne volat o pomoc, čímž upozorní Polonia, že něco je špatně. Hamlet je ale rychlejší a Polonia zabíjí. Getruda je zděšená událostí, která se odehrála. Avšak Hamlet nikoliv. Říká, že Polonia nikdy neměl rád a že svou smrt si zavinil sám. Jakmile se král dozví o Poloniově smrti, neví, co si počít. Nemůže dát Hamleta setnout, jelikož má velkou náklonnost lidu. Nakonec se rozhodne Hamleta poslat do Anglie, kde následně pošle dopis anglickému králi, aby Hamleta dal setnout. Hamlet pak umře coby „nešťastnou smrtí“.
Po Hamletově odjezdu se vrací z Francie Lartes. Jakmile se dozví o smrti svého otce, přiřítí se do královského paláce hledaje pomstu. Král se mu diskrétně svěří, že vrahem je Hamlet, nicméně že právě dojel do Anglie, kde poručil anglickému králi, aby ho dal setnout. Vzápětí ovšem dostává od Hamleta dopis, ve kterém se píše, že je zdraví a opět v Dánsku. Král s Laertem tak začnou kout pikle proti Hamletovi.
Po Poloniově smrti ale následuje smrt další. Jeho dcera Ofélie zešílí a skočí do řeky, kde utone. Koná se její pohřeb, na který se dostaví, jak Laertes, tak Hamlet, který se do té doby skrýval. Jakmile Laertes uvidí Hamleta, vyzve ho na přátelský souboj v šermu. Hamlet přijímá, nicméně nemá ponětí o tom, co mají v plánu Claudius s Laertem. Jaksi ze zaslepení nad smrtí své milované přehlédne jejich klam a lest.
Hamlet se dostaví k souboji, kde se nejprve Laertovi omluví za vraždu jeho otce, nicméně to ho neuspokojí a začnou bojovat. Nejprve vítězí Hamlet, ale se oba dva zraní otrávenou čepelí, kterou původně Laertes připravil pouze pro Hamleta. Laertes před svoji smrtí zhoubným jedem Hamletovi sdělí, že je odsouzen ke smrti. Hamlet usmrtí Claudia, jelikož ví o jeho spolupráci s Laertem. Gertruda během souboje vypije otrávenou číši, která byla plánem B, kdyby se Laertovi nepodařilo Hamleta zasáhnout. Za dlouhého monologu nakonecu umírá i Hamlet. Na jevišti zůstává Horacio s Willem, který Willovi radí, aby si příběh sepsal podle svého.
Obsazení
HAMLET – Jakub Veselý
AMLETH – Jeroným A.Říha
OFÉLIE – Jasmine Hassanová
FÉLIE – Nicol Dvořáková
STARÝ MRTVÝ KRÁL – David Morozovič
CLAUDIUS VLÁDCE – Matyáš Hanzlík
GERTRUDA KRÁLOVNA – Alžběta Nevická
HORATIO PŘÍTEL – Karel Veidenthaler
POLONIUS RÁDCE – Tomáš Merta
LERTES / HEREC – Jakub Voříšek
WILLIAM – Pavel David











Galerie
